Amorfní látky

Jako amorfní látky se označují takové hmoty, jejichž struktura není zjevně prostorově uspořádána do geometrické pravidelné mřížky, jako je tomu u látek krystalických. Je nicméně prokázáno, že submikroskopická struktura amorfních látek vykazuje až do určitého měřítka rovněž pravidelné prostorové uspořádání základních částic (tj. atomů, iontů a molekul) a teprve při pozorování větších útvarů se tato pravidelnost ztrácí. Jako příklady amorfních látek bývají uváděny vosky, pryskyřice a skla.

Formálně můžeme amorfní látky pokládat za podchlazené kapaliny, kterým bylo v přeměně v energeticky výhodné krystalické struktury zabráněno rychlým zatuhnutím. K takovému jevu ostatně opravdu dochází i ve skutečnosti. Z některých tavenin vzniká podle rychlosti ochlazování buď látka krystalická, nebo amorfní látka.

Amorfní struktura je méně stabilní, a proto může v ní probíhat dodatečný krystalizační proces, který je pozvolný a dlouhodobý. Přesto může mít i destruktivní charakter. Příkladem je pozvolná krystalizace skla v památkách dochovaných ze starověku.