Už dávno začali lidé jídlo upravovat nad přímým plamenem. Stačilo jen zjistit, jak rozdělat oheň. Tyto doby jsou již dávno pryč a proto se podíváme na novodobé grilování.
Barbecue, tento výraz se do našeho světa dostal od indiánů z kmene Arawak z ostrova Haiti, kteří si pekli maso na ohni pomocí mříže, té říkali „barbacoa“. Tento způsob přípravy masa od nich rozšířil Kryštof Kolumbus a Španělé do celého světa.
V osmnáctém století se grilování objevovalo velice často na jihovýchodním pobřeží USA, kde na mřížích nad hořící hranicí ze dřeva pekli i celá prasata a poprvé začali podávat masité pokrmy s nejrůznějšími omáčkami.
Tato změna zapříčinila vynález uhelných briket v roce 1897, další vývoj ovlivnil i Henry Ford, který podpořil výrobu dřevěného uhlí. Mřížky používané na otevřeném ohni byly zdobeny nejrůznějšími obrazci a ornamenty, erby a značkami. Tyto značky se otiskly do masa a tím ho zdobily. Problémem byl stále poletující popel při grilování a tak vznikl první uzavřený gril, který vyrobil v roce 1952 svářeč George Stephen z firmy Weber Brothers Company. Tento produkt se velice rychle rozšířil do všech amerických domácností.
Několik let poté podlehli milovníci grilování snadné obsluze a dokonalé funkčnosti plynových produktů. A později v osmdesátých letech se objevil první infračervený gril. V současné době, kdy je příprava masových produktů velice oblíbená se na trhu objevují grily různých typů, značek a technologií.
Maso na grilu
Klasické grilování na dřevěném uhlí se využívá i dnes, ale výrobci mohou nabídnout i grily plynové, lávové, vodní nebo elektrické. Každý z těchto typů má svoje oblíbence i odpůrce. Milovníci dřevěných briket pozitivně hodnotí chuť a vůni, kterou nad nimi maso získá. Problémem je však regulace teploty a intenzity ohně. Dalším negativem může být poměrně dlouhá doba pro rozpálení ohniště. Na plynových a elektrických grilech zákazníci oceňují hlavně nenáročnost obsluhy a provozu, snadnou regulaci a jednoduchou údržbu.
Vyznavači plynových grilů jsou okouzleni především takzvanou RBS technologií: zařízení je na bocích vybaveno dvěma hořáky, s jejichž pomocí je tepelná úprava potravin rovnoměrnější. Varianty s druhdy oblíbenými lávovými kameny, jež odvádějí přebytečný tuk z masa, takže vyniká jeho přírodní chuť, nahrazují takzvané flavorizéry (kovové, nerezové nebo smaltované profily), na nichž se tuk i šťáva odpařují, ale nevzplanou. Zajímavé jsou grily vodní (na dřevěné uhlí či dřevo), které k přípravě jídla využívají kombinaci tepla, vodní páry a kouře. Jde o proces eliminující odkapávání tuku do ohně, navíc nevyžaduje otáčení masa, uvnitř kterého zůstává zachována všechna šťáva.