Co je pergola?
Obsah
Pergoly jsou prvky zahradní architektury, které mají lehkou dřevěnou, popřípadě kovovou konstrukci složenou hlavně ze sloupků a trámů, vytvářejících perforovanou konstrukci stěn a stropu. Pokud se pro pergolu rozhodneme, je to většinou ze dvou důvodů. Prvním důvodem je propojení interiéru obytného prostoru se zahradou, a to nejčastěji v podobě pergolou zastíněné terasy, zatímco druhým důvodem je vytvoření výjimečného solitéru na vhodném místě v zahradě. V obou případech ale od pergoly očekáváme příjemně zastíněné místo pro odpočinek nebo zahradní posezení, často spojené s venkovním grilem, krbem nebo udírnou. Konstrukce pergoly je dále vhodná i jako minimální ochrana zaparkovaného automobilu. V neposlední řadě je pak možné pergolu postavit i v městském prostředí, kde touto konstrukcí vymezíme prostor předzahrádek restaurací, ať už jsou pevně zastřešené, se stahovatelnou střechou např. z voděodolné tkaniny nebo nezastřešené dřevěné konstrukce navržené z důvodů zastínění a vytvoření krytého prostoru pro relaxaci.
Při volbě tvaru pergoly jde vždy o to, zda ji chceme v zahradě důmyslně zasadit a zčásti ukrýt, nebo zda nám jde hlavně o dokonalost pohledů z pergoly. V prvním případě volíme zakřivené tvary, které pergolu důmyslně ukryjí v zeleni, v tom druhém pravoúhlé konstrukce, které prodlužují pohled a rámují výhledy. Nesmíme si však plést pergolu s altánem, který má vždy dřevěnou podlážku, většinou bývá kruhového či kruhu podobného konvexního tvaru, vždy je zastřešen a po svém vnitřním obvodu poskytuje posezení. Uprostřed pak může, ale nemusí být umístěn stůl. Základní rozdíl je také v tom, že altán je většinou uzavřený, aby dopřál návštěvníkovi soukromí, zatímco pergola je většinou konstrukcí otevřenou, propojující stavbu s přírodou.
Moderní pergoly
Kam je vhodné pergolu umístit?
Vzhledem k faktu, jak dominantním pohledovým prvkem v zahradě může pergola být, je důležité rozmyslet i její umístění. V případě pergolou zastřešené terasy je vhodné konstrukcí pergoly navázat na rodinný dům a využít i tak jedné či dvou obvodových stěn obydlí. Tím zajistíme pohodlný přechod z interiéru do exteriéru. Druhá situace nastává tehdy, když se rozhodneme umístit pergolu jako samostatnou drobnou stavbu na výjimečném místě v zahradě, ať už jako propojení dvou odlišných funkcí zahrady v podobě série zaoblených bran porostlých popínavými rostlinami, nebo jako místo pro klidný a romantický odpočinek uprostřed přírody. Zvolením druhé varianty můžeme docílit pozvání do utajených zákoutí zahrady. Pokud navíc použijeme místo stěn pergoly i treláže porostlé popínavými rostlinami nebo na konstrukci zavěsíme v mobilních nádobách muškáty či jiné pestrobarevné rostliny, pergola splyne se zahradou a bude tak její nenásilnou součástí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT, ŽE NA STAVBU PERGOLY NEPOTŘEBUJEME STAVEBNÍ POVOLENÍ, ANI OHLÁŠENÍ STAVBY, POKUD JEJÍ PŮDORYS NEPŘESAHUJE 25 M2, JEJÍ VÝŠKA NENÍ VYŠŠÍ NEŽ 5 M A JE UMÍSŤOVÁNA V ODSTUPOVÉ VZDÁLENOSTI OD SPOLEČNÝCH HRANIC POZEMKŮ NEJMÉNĚ 2 M.
Z čeho pergolu postavíme?
Co se týče použitého materiálu, nejtradičněji je v zahradách u rodinných domků k vidění konstrukce dřevěná, nejčastěji ze smrkových, borovicových, méně pak z dubových nebo modřínových trámů. U moderních staveb je pak možné vidět i konstrukci kovovou, nejčastěji hliníkovou. Poctivá pergola by měla mít v nezámrzné hloubce (min. 80 cm pod zemí) vytvořené základy o rozměrech alespoň 30 x 30 cm, např. z betonových patek, do kterých je pak vsazena nosná konstrukce, tedy sloupky. Pokud nechceme kopat základové jámy a zdržovat se s betonováním, můžeme samozřejmě použít dlouhé kovové patky, které do země pouze zatlučeme. Toto řešení je sice nejen časově úspornější, ale pergola pak bude o poznání méně stabilní.
Nosné sloupky pochopitelně nemusí být striktně ze dřeva, pokud chceme zvolit rustikálnější vzhled, nebojme se pro základní nosné sloupky materiálů, jako je režná cihla nebo kámen. Na dostatečně v zemi zakotvené nosné sloupky se osazují opracované trámy většinou hranatého průřezu, které je nutné opravdu pevně a spolehlivě ke sloupkům připevnit. V případě většího rozměru pergoly je zapotřebí u každého sloupku uvažovat i nad obousměrným ztužením celé konstrukce, tzv. zavětrováním, což většinou představují pásky (šikmé vzpěry v horní části sloupku známé z konstrukce šibenice). Spoje jednotlivých prvků mohou být tesařské (např. plátováním) nebo za pomocí např. vyztužujících kovových T-profilů, případně mohou být pro jistotu před spojením vruty i slepeny.
Dalším, už pouze doplňujícím, prvkem konstrukce může být výplň stěn mezi sloupky použitím treláže, což je sadovnický prvek ve tvaru mřížky používaný pro oporu popínavých rostlin. V neposlední řadě je na rozhodnutí každého z nás, zda pergolu chceme zastřešit. Můžeme zvolit pouze doplnění trámové konstrukce střechy s pravidelnými odstupy latí osazených pod mírným úhlem kvůli lepšímu odvodnění, anebo pokud chceme pod pergolou relaxovat i za nepříznivého počasí, je vhodné rastr z dřevěných latí či trámků zastřešit nepropustnou vrstvou.
Jako ideální řešení se ukazuje použití průsvitného, ale nikoli zcela průhledného materiálu, např. dutinkového polykarbonátu. Toto řešení umožňuje pronikání přibližně stejného množství světla jako materiály průsvitné, přitom je ale osvětlení pergoly rovnoměrné a my tak můžeme pobývat pod pergolou i za horkého letního dne, aniž by nás slunce oslňovalo. Vždy je výhodnější, pokud zastřešíme pergolu tak, aby skrz ni pronikalo částečně světlo. Částečné zastínění totiž zajistí konstrukce pergoly, zatímco částečné přivádění světla zase průsvitná či průhledná krytina. Můžeme si vybrat z variant čirého, mléčného, kouřového nebo i neprůhledného barevného řešení. Samozřejmě je možné použít i vlnitý plech, kanadský šindel či voděodolnou stahovatelnou látkovou tkaninu, ale nezapomínejme na hru světla a stínu, která je právě na pergolách tak kouzelná a na celkovou estetiku stavby. I v případě náhlé nepřízně počasí ale bezesporu možnost krytého posezení oceníme, uprostřed nespoutané přírody relaxujíc na čerstvém vzduchu za zvuku do střechy bubnujících kapek deště či krup…
A pokud uvažujete o modernějším stylu pergoly? Potom je vhodné použít hliníkovou konstrukci, která je oblíbená nejen pro svou nízkou pořizovací cenu, ale i pro svou bezúdržbovost. Dřevěnou konstrukci bychom měli před sestavením naimpregnovat a nanést na ni alespoň tři nátěry (ošetřit některým z materiálů chránícím před povětrnostními vlivy), nejlépe natřít i nátěrem protipožárním, a to nemluvím o nutné pravidelné údržbě i během její životnosti, zatímco hliníkovou konstrukci oceníme i při jejím znečistění, kdy postačí celou pergolu omýt vodou. Není třeba ani žádná povrchová úprava materiálu. Další výhodou je i dlouhá životnost a přitom elegantní a moderní architektonický prvek jako součást moderního domu nebo jako významný prvek vhodně umístěný v zahradní kompozici.
TIP: ZÁSADNÍ FORMOU OCHRANY KONSTRUKCE PERGOLY JE VÝŠKA ZÁKLADOVÝCH PATEK – NOSNÉ HRANOLY (SLOUPKY) BY DO NICH MĚLY ZAPADNOUT AŽ 10 CM, RESP. 15 CM NAD ZEMÍ, ČÍMŽ JE OCHRÁNÍME PŘED MOKROU TRÁVOU, PŘÍVALOVÝM DEŠTĚM NEBO RANNÍ VLHKOSTÍ.
Jak zvolíme popínavky?
Zásadním kriteriem je jejich vitalita a zároveň styl a rozměr konstrukce samotné pergoly. Rostliny musí odolat vystavení větru či mrazu, ale přitom je vhodné vyhledávat druhy, které nerostou až příliš bujně, abychom je nemuseli tak často zastřihávat. Klasikou je stálezelený břečťan, vhodně doplněný opadavým psím vínem, které vykouzlí na podzim krásně barevné plochy anebo růže, ovšem pouze pnoucí odrůdy s převislými květy. Můžeme vysadit a vyvázat ke konstrukci i jednoletky a rostliny s řidšími listy, např. hrachor, fazol nebo kultivary plaménku. Zejména u růží je pak pravidelné vyvazování k drátové konstrukci nutností. A ničemu neškodíme, pokud na konstrukci zavěsíme pestrobarevné květy v květináčích. Každá popínavá rostlina bude vyžadovat zhruba 1m2 připravené půdy a je vhodné pro vysázení každé z popínavek vyhloubit jámu 2x širší a hlubší, než je její kořenový bal. Po zasazení rostlinu natočíme směrem k pergole a případně vyvážeme k drátové konstrukci, abychom usměrnili její růst a pohyb.
A poslední rada před stavbou pergoly?
Pokud zvolíme variantu stavby svépomocí, je důležité konstrukci při realizaci postupně a pravidelně vyvažovat vodováhou a kontrolovat přesnost pravoúhlé nebo do jiného tvaru vytyčené konstrukce půdorysu. Vytyčování polohy nosných prvků a kontrola jejich přesnosti je klíčovou fází stavby pergoly! Když zvládneme sestavení a ztužení konstrukce pergoly, tedy stěn a stropu, zbývá už jen vydláždění, kladení dřevěné prkenné podlahy pergoly nebo vysypání oblázky. Konstrukce podlahy však není nutná a může ji nahradit i udržovaný trávník. A ať už se v budování rozhodnete pro pergolu opřenou o zeď rodinného domku, tedy o pergolu zastřešující terasu, pro tradiční zahradní pergolu jako solitér uprostřed zarostlé zahrady, pro orientální pergolu, poznatelnou podle konců stropních trámků upravených ve vzhůru zakřiveném tvaru nebo pro pergolu ve stylu rustikálním s popínavými růžemi, po tom všem už stačí jen nastěhovat zahradní nábytek, zavěsit houpací síť, uvařit kávu a začít nerušeně relaxovat.