Kolébkou ozeleněných střech byla s největší pravděpodobností oblast středního východu. A to hlavně starověká Mezopotámie, Asýrie a Babylon. Při vykopávkách v těchto oblastech byly objeveny reliéfy z přelomu 8. a 7. století před n. l., na těchto reliéfech jsou vyobrazeny několikapatrové terasy se zelení a s vlastním zavlažovacím systémem.
Jedná se o jeden ze sedmi divů světa – visuté zahrady královny Semiramis. Byly založeny na klenbách paláců v Babylóně. Ve starém Římě se stala střešní zahrada nezbytnou součástí většiny patricijských domů a paláců. V období 11. století se objevují stavby tohoto typu v Itálii (rok 1400 Medicejský palác) a Francii (1487 zámek Fridricha III.) V Německu se začaly zelené střechy budovat od poloviny 19. století na vícepodlažních domovních blocích. Několik takových střech se dodnes zachovalo v Berlíně. V Česku se zachovaly vegetační střechy z počátku 20. stol. na zámku Konopiště nebo na konírně zámku v Lipníku nad Bečvou. Střecha konírny pochází z roku 1911 a má rozlohu přibližně 600m2.
Vlivem koncentrace budov a dopravy je život v našich městech nezdravý. Doprava, topná zařízení a klimatizační jednotky spotřebovávají množství kyslíku a produkují nadbytek škodlivin. Obrovské zastavěné plochy vedou k přehřívání klimatu ve městech a způsobují, že teplý vzduch zvedá ze země částice nečistot a víří je do všech stran. Pozemních ploch ke zřizování zeleně zastavěném území nadále ubývá čímž se zhoršuje kvalita života obyvatel. V husté zástavbě je ale možné pro vegetaci využít střechy a obvodové stěny bytových a občanských staveb. „Ozelenění“ budov se tak stává organickou součástí životního prostředí a svými vlastnostmi přispívá k ekologické, estetické, ekonomické a udržitelné výstavbě.
Výhody použití zelených střech:
- Tepelně-izolační a tepelně-akumulační vlastnosti. V zimním období zamezují úniku tepla z vnitřního prostoru. V letním období střechy s vegetací působí jako ochrana vnitřního prostoru proti nadměrné tepelné zátěží od slunečního záření. V obou případech způsobuje vegetace spolu s horními vrstvami vyrovnávání teplotních výkyvů v cyklu den-noc ve vnitřních prostorách čímž se přirozeným a ekologickým způsobem reguluje i energetická spotřeba celé budovy. Teploty na povrchu plochých střech tradičních konstrukcí mohou vystoupit v letním období až na +80°C, v zimním období mohou poklesnout až na hodnotu -20o°C. Povrchová teplota střechy s vegetací vystoupí nejvíce na +30 oC. Z toho vyplývá, že rozdíly mezi průběhem teploty venkovního vzduchu a povrchovou teplotou vegetační střechy jsou několikrát menší než při tradiční ploché střeše.
- Hydroakumulační vlastnosti. Zelené střechy zadržují část vodních srážek, které by jinak z území odtekly bez užitku do kanalizace, vegetační souvrství snižuje zatížení kanalizační soustavy o 8-10%. Zadržené srážky se pozvolna odpařují což vede k ochlazování a zvlhčování okolního vzduchu. Vegetační střecha s tloušťkou vegetační vrstvy 200 až 400 mm dokáže akumulovat 100 až 150 mm vody, což v našich klimatických podmínkách odpovídá až dvouměsíční průměrné hodnotě vodních srážek
- Akustická ochrana. Vegetace účinně tlumí hluk z vnějšího prostředí (silniční a letecká doprava, klimatizační jednotky, …). Oproti jiným skladbám se hluková pohltivost zvyšuje až o 3 dB. Tato vlastnost závisí na použitých rostlinách. Čím je vegetace hustší a vyšší, tím se zlepšuje zvuková pohltivost střechy. Samozřejmě zlepšuje i vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost střechy.
- Protipožární ochrana. Vegetace ve střešní konstrukci omezuje vznik požáru a zabraňuje jeho šíření, slouží také jako ochrana před požárem. Podle směrnice FLL pro zelené střechy má extenzivní zeleň dostatečnou odolnost proti ohni za předpokladu, že minimální tloušťka substrátu je alespoň 3 cm a substrát obsahuje maximálně 20% hmotnostních organických látek. Před okenními, dveřními otvory a střešními přestupy je třeba počítat s pásem štěrku nebo dlažby.
- Ochrana před poškozením hydroizolačního souvrství. Chrání střešní konstrukci a její izolační vrstvy před účinky zejména ultrafialových slunečních paprsků, před výkyvy teplot (které jsou na nechráněné střeše značné) a mechanickým poškozením. Vlivem UV záření materiály na střeše postupem času degradují. Vlivem teplotní roztažnosti může docházet k poškození hydroizolačních vrstev a dalších konstrukcí na střeše zejména při spojích, kritických detailech a v místech prostupů konstrukcí střešním pláštěm. Krupobití a vichřice mohou mít stejně pro nechráněnou hydroizolační krytinu zničující následky. Životnost správně navržené a zrealizované hydroizolace je na vegetační střeše nepoměrně vyšší než na střeše s nechráněnou hydroizolací. Také se vegetační střechy vyznačují nižšími náklady na údržbu hydroizolace a její detailů.
- Psychický význam. Příjemný vzhled střechy působí proti stresu, depresím, zvyšuje výkonnost a zlepšuje koncentraci. Zelená barva – uklidňuje, je veselá, přívětivá, symbolizuje návrat k přírodě. Rostliny zároveň uvolňují látky jako jsou éterické oleje, glykosidy, alkaloidy, fenolické sloučeniny a ethylen, které jsou příjemnější než vůně horkých hydroizolačních pásů.
Termovizní zobrazení teplot na povrchu plochých střech, rozdíl mezi klasickou a vegetační střechou je téměř 80 ° F.